Zajímavá místa na území lesní správy Přeštice

 

ZÁMEK KOZEL

Mezi nejvíce navštěvované památkové objekty v západních Čechách se právem řadí klasicistní zámek Kozel. Byl postaven na konci 18. století pod vedením stavitele Václava Haberditze jako čtyřkřídlá přízemní budova kolem obdélníkového vnitřního nádvoří. Podle návrhu Ignáce Palliardiho byl zámecký areál rozšířen o dvě dvojice budov. Jsou to kaple se svým protějškem jízdárnou a konírna, které tvoří protějšek lokajna. Do výzdoby interiéru zámku se významně zapsal pražský malíř a dekoratér Antonín Tuvora, který vyzdobil technikou AI secco plochy stěn většiny místností. Původní mobiliář je ojedinělou ukázkou umění a řemesel v období rokoka a klasicismu. Zámek je obklopen rozsáhlým přírodně krajinářským parkem a nachází se 3 km od Šťáhlav.

Bližší informace naleznete na stránkách www.zamek-kozel.eu

VODNÍ HRAD ŠVIHOV

Švihov je nížinný hrad (tyto stavby jsou v Čechách poměrně neobvyklé) s velmi promyšleným vodním opevněním. Leží prakticky přímo ve stejnojmenné obci na jih od Plzně, při silnici č. 27 Plzeň – Přeštice – Klatovy. Do Švihova se lze dostat jak autem, tak i veřejnou dopravou, tamní kraj je také vhodný pro cyklistické výlety. Např. z Prahy se vlakem dá dojet do Švihova s jedním přestupem v Plzni, bzro ráno i bez přestupu, autobusem lze cestovat přímo. V okolí je několik dalších zajímavých cílů, namátkou třeba nedaleký – rovněž unikátní – hrad Roupov. Švihov je vzdálen přibližně 30 km od Plzně a asi 11 km od Klatov.

Původně byla přibližně na místě dnešního hradu tvrz vybudovaná v první polovině 14. století – z tvrze se nedochovalo nic, mimo jiné i proto, že byla dobyta a poškozena husitskými vojsky. Švihov je jedním z nejmladších hradů u nás, vznikl až koncem 15. století jako pozdně gotické opevněné šlechtické sídlo. Stavbu zahájil a financoval Půta Švihovský z Rýzmberka v letech 1480 – 1489. Když byl dokončen vlastní hrad, začaly se kolem něj budovat dva pásy hradeb s baštami. V tomto díle pokračovali i Půtovi synové, kteří zajistili také účast předního architekta své doby – Benedikta Rieda (někdy je také titulován Rejd nebo Rejt, jde ale stále o tutéž osobu). Od 2. poloviny 16. století začal Švihov ztrácet svůj význam nejen jako vojenská pevnost, ale také klesala jeho obliba coby stálého šlechtického sídla; v té době se totiž pomalu ale jistě začínal prosazovat jiný způsob bydlení – v zámcích a městských palácích.

Bližší informace naleznete ZDE nebo na www.hradsvihov.cz

PŘÍRODNÍ REZERVACE KOKŠÍN

Hlavním motivem ochrany v přírodní rezervaci Kokšín je zachování přirozeného lesního ekosystému – květnatých bučin a jedlobučin.

Rezervaci tvoří starý bukojedlový porost s javorem klenem, jeřábem, smrkem a jedlí uprostřed smrkových monokultur. Převážnou část rezervace budují spility, východní část silicity. Mezi nimi je pruh buližníkových výchozů. V bylinném patře se vyskytují např. kyčelnice cibulkonosná i devítilistá, bažanka vytrvalá, měsíčnice vytrvalá. Na odumřelých bucích se objevuje korálovec bukový, jehož výskyt je vzácností.  Rezervace se nachází poblíž obce Hořehledy.

ZŘÍCENINA HRADU SKÁLA U RADKOVIC

Není jasné, kdy hrad Skála vznikl a kdo byl jeho zakladatelem. Písemně se o něm hovoří v souvislosti s Vilémem z Rýzmberka poprvé v roce 1318. Hrad Skála je šlechtickým hradem a náleží, tak jako např. Choustník v Jižních Čechách, mezi v Čechách vzácné hrady označované německým výrazem „Ganerbenburg“ – tedy hrady s více jádry, kde žilo více samostatných majitelů a které byly zpravidla spojené společným opevněním, zázemím apod. Horní hrad, který se nacházel na vyšší skále, byl dvoupalácové dispozice, dolní hrad byl hradem se čtverhrannou obytnou věží donjonového typu. Hrad byl za své existence několikrát dobýván, a to za vlády Karla IV. (poprvé použita bombarda), byl dobyt husity a ještě v roce 1655 byly již zříceniny hradu pobořeny, neboť se staly sídlem loupeživých rytířů a lapků.

Přístup ke zřícenině: z Plzně směrem na Klatovy (nebo obráceně). V Přešticích odbočit na Příchovice a z nich pokračovat do Radkovic. Z Radkovic vede červená značka krásnou procházkou až na hrad.